Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Explicitní a implicitní sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou: kvantitativní a kvalitativní analýza s důrazem na Rorschachovu metodu
Najbrtová, Kristina ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část rigorózní práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní...
Meziplochy v Rorschachově metodě. Jejich význam a korespondence s projevy osobnosti u adolescentních studentů
Simon, Vratislav ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Diplomová práce se věnuje interpretacím meziploch v Rorschachově metodě, které jsou tradičně spojovány s osobnostní opozičností. Teoretická část se zabývá fenoménem opozičnosti na úrovni percepce a osobnosti a analyzuje spektrum diagnostických významů, které jsou meziplochám připisovány. Cílem empirické části je ověření validity meziploch na souboru adolescentních studentů. Výsledky nepotvrzují, že by výrazná tendence interpretovat meziplochy v ROR významně souvisela s projevy opozičnosti, které hodnotili učitelé studentů. Z diskuze vyplývá nutnost interpretovat výskyt meziploch v individuálním kontextu. U adolescentních studentů byl zjištěn vyšší výskyt interpretací meziploch než je běžné u dospělé populace. Nález může naznačovat vývojově specifickou potřebu nezávislosti, příznačnou pro adolescentní věk. Klíčová slova: Rorschachova metoda, percepce, osobnost, opozičnost, adolescence
Problematika sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou
Najbrtová, Kristina ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část diplomové práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní implicitní...
Koncept extraverze-introverze na pozadí umělecky tvořivé osobnosti
Heinová, Dana ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Tématem diplomové práce je zkoumání dimenze extraverze-introverze jako jedné ze základních charakteristik osobnosti člověka. V teoretické části práce přinášíme stručnou historii snah tuto dimenzi definovat a popsat, také představujeme některé současné koncepty a příslušné diagnostické metody. Dále se v teoretické části práce krátce věnujeme specifikům osobnostní dimenze extraverze v kontextu umělecky tvořivé osobnosti. Cílem této práce není přispět k odpovědi na otázku po existenci vztahu mezi tvůrčím uměleckým procesem a introvertností či extravertností tvůrce. Umělci jsou ale psychologicky hojně prozkoumanou skupinou, rozhodli jsme se proto některé specifické poznatky o jejich extravertnosti nebo introvertnosti využít v našem výzkumu. Cílem praktické části práce je příspěvek k hledání možné souvislosti teorií osobnosti H. Rorschacha a H. J. Eysencka. Obě teorie a jejich metody (Rorschachův test a Eysenck Personality Questionnaire, dále EPQ-R) jsou založeny na neurobiologických vlastnostech jedince a jeho typických způsobech reagování, liší se ale svým přístupem. Předpoklad H. J. Eysencka o spíše nižší extravertnosti umělců, stejně jako předpoklad H. Rorschacha o umělecké osobnosti spíše introverzivní či ambientní, můžeme na našem malém výběru potvrdit. Nenalezli jsme signifikantní vztah mezi...
Meziplochy v Rorschachově metodě. Jejich význam a korespondence s projevy osobnosti u adolescentních studentů
Simon, Vratislav ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Loneková, Katarína (oponent)
Diplomová práce se věnuje interpretacím meziploch v Rorschachově metodě, které jsou tradičně spojovány s osobnostní opozičností. Teoretická část se zabývá fenoménem opozičnosti na úrovni percepce a osobnosti a analyzuje spektrum diagnostických významů, které jsou meziplochám připisovány. Cílem empirické části je ověření validity meziploch na souboru adolescentních studentů. Výsledky nepotvrzují, že by výrazná tendence interpretovat meziplochy v ROR významně souvisela s projevy opozičnosti, které hodnotili učitelé studentů. Z diskuze vyplývá nutnost interpretovat výskyt meziploch v individuálním kontextu. U adolescentních studentů byl zjištěn vyšší výskyt interpretací meziploch než je běžné u dospělé populace. Nález může naznačovat vývojově specifickou potřebu nezávislosti, příznačnou pro adolescentní věk. Klíčová slova: Rorschachova metoda, percepce, osobnost, opozičnost, adolescence
Explicitní a implicitní sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou: kvantitativní a kvalitativní analýza s důrazem na Rorschachovu metodu
Najbrtová, Kristina ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část rigorózní práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní...
Problematika sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou
Najbrtová, Kristina ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část diplomové práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní implicitní...
Možnosti a limity diagnostického využití Rorschachova testu u patologických sexuálních agresorů
Androvičová, Renáta ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi a limity Rorschachova testu v psychologickém posuzování patologických sexuálních agresorů. V teoretické části sumarizuji obecné charakteristiky sexuálních deviací, prezentuji současné názory na sexuální agresi a znásilnění a prezentuji vybrané studie zabývající se použitím Rorschachova testu v diagnostice sexuálních deviací. V empirické části popisuji svůj výzkumný projekt. Teoreticky jsem odvodila několik izolovaných proměnných a kompozit, jejich průměry jsem poté testovala proti CS normativnímu souboru, souboru s vysokou Lambdou a souboru s poruchou charakteru. Analyzovala jsem také počet splněných kritérií profilu Banality definovaného Ritzlerem. Poté jsem analyzovala sekvenci trsů dle nejdominantnější klíčové proměnné ve skupině, která vykazovala nejvýraznější klinickou patologii. Našla jsem statisticky signifikantní rozdíly mezi patologickými sexuálními agresory a normativním vzorkem u několika proměnných. Nejvýrazněji byly tyto rozdíly asociovány s trsy interpersonálního vnímání a mediace. Také jsem ukázala, že profil disociality (Banality Profile) je jenom částečně vhodný k charakterizaci populace patologických sexuálních agresorů. Analýzou sekvence trsů klinicky nejnarušenější skupiny jsem zjistila, že jejich proces zpracování informací není toliko...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.